Milý Arnie

je tomu přesně měsíc, kdy jsi se zřítil při sestupu z Crowsnest v Kanadě. Šel jsi si tam vykouřit dýmku. Bylo to7 let poté, co jsme Tě podporovali na Tanci Slunce u Černonožců. Dozvěděl jsem se tu zprávu náhodou z Blesku, z bezohledného článku plného hnusu a lží, překroucených faktů a touhy po senzaci. Kdyby si pan novinář uvědomil, kolik bolesti a zlosti lidem působí a hlavně, že si to vše bude muset odžít, třeba by změnil styl. Ale to je jeho věc. Já i ti, co Tě znají, vědí, proč jsi tam šel i proč jsi se vydal přírodní cestou severoamerických indiánů a účastnil se jejich rituálů. U nás doma se objevil Tvůj duch hned ten den, kdy se to stalo. Byl jsi tu tolikrát za posledních 40 let. Tak jsi přišel zase, jen v jiné formě. Vysmátý jako vždy, snad až šťastný, že máš ten pozemský trip za sebou. Mám ale pocit, že se brzy pustíš do dalšího, jen co Ti trochu otrne. Třeba se znovu potkáme. V neděli jsme s Tebou na louce u kapličky pod Křížovým vrchem uzavřeli tuto etapu Tvé existence. Přišli mnozí a oslavili jsme to krásně. Jak víš, Tvá dcera Rebeka poslala vzkaz z Reunionu, dohromady s kluky připravila krásný medailon. Zazněly bubny i zpěv a mnoho vzpomínek. Byl jsi tu se mnou v posledním měsíci často a v mysli mi proběhly mnohé vzpomínky. Naše seznámení se ještě na základce, kdy jsi chodil do vedlejší třídy. Pak 4 roky v jedné lavici na gymplu. Podařilo se Ti v prváku přesvědčit kantory o tom, že vždy umíš a pak už jsi plul až k maturitě. Já jsem občas trochu bojoval, hlavně se slohy z češtiny, se kterými jsi mi o přestávce pomáhal. V červnu jsme si zrovna vzpomněli na to, jak jsem jeden nestihl dopsat, byl vyvolán a skončil dřív, než skončil vlastní příběh. Důležitější pro nás ale bylo poslouchání muziky u Tebe v pokoji. Byl jsi ochoten dát v Praze na burze i 300,- Kč za elpíčko. Kdo by to dnes pochopil? Na dnešní peníze to byly tak 3000,- za jednu desku. Pak jsme spolu strávili rok v Poděbradech na ČVUT na koleji na jednom pokoji. V té době jsme ještě zkoumali účinky alkoholu na náš organizmus. Ty jsi se s vervou sobě vlastní pustil do dálkového běhání. Vracel jsi se zcela vyčerpán a s výkřikem: "Dnes 20 (km)" jsi zpocený padl do postele. Na konci semestru jsi ale zvítězil, svým naprosto nekoordinovaným stylem, v závodě na 3 km nad stylově běžícím atletem. 

Tak nějak pro mě tenkrát nepochopitelně se Ti s kamarády podařilo vyrazit za komanči na Kavkaz. Mě s tou žádostí vyhodili. Po škole jsi mě pozval na Prázdniny s Brontosaurem. Ty už jsi připravoval s Evou. Od té doby jsme se potkávali dál. Na běžkách, ve skalách, u Vás doma. Byl jsem ještě svobodný, když se Vám narodily první dvě děti. Brzy jsi zjistil, že pro Tebe práce v Kolbence není a začal vydělávat sám za sebe. Rád jsi stále cestoval a krásně fotil a vyprávěl svým hlubokým, mocným hlasem. Bylo Tě všude plno. Jen s tím časem jsi se nějak těžko synchronizoval. Vzpomínám, jak jste měli přijet na srnčí svíčkovou. Tatík 3 dny připravoval tu srnčí svíčkovou s knedlíky a pak od 12 ohříval a ohříval, až se konečně v 5 odpoledne objevilo auto s nějakými Tvými známými a Ti nám oznámili, že přijedete následující den. Poučen touto událostí jsem si to nastavil tak, že počkám 20 minut a pak se zařídím po svém. Jako kdybys to poznal a od té doby jsi přijížděl skoro vždy načas. Čím jsi byl starší, tím více jsi připomínal indiána. Snědý, dlouhé černé vlasy. Začal jsi organizovat potní chýše a další akce,  a pak jsi objevil Černonožce v Kanadě. Byl jsi jimi ve své až naivní čistotě okouzlen (tady je Tvůj rozhovor: https://hradec.rozhlas.cz/vladimir-arnie-prachar-kanadsti-indiani-6155037?fbclid=IwAR0a_z4qLmoZSQ1yr9pHv8dPCEqki40NhzhVjhBumTgvxXVHQ3yN0wCWEtw ), začal pomáhat, podstupovat 4 denní očitné půsty a další obřady a pak tančit Tanec Slunce. Pro mě to byl nádherný zážitek, vidět Tě v plné síle tančit s ostatními  po 4 dny u posvátného stromu za blaho kmene, bez jídla a bez pití, i při tahání bizoních lebek jen za piercing na lopatkách. Jó, indiáni jsou drsní chlapíci. Díky i za to. Bez Tebe bych si neužil potní chýše s bubny a zpěvy jako jediný běloch mezi 20 domorodci. A pak jsme společně projeli Skalisté hory a další místa navštívili pow wow. Vracíval jsi se do Čech plný energie, spával jsi jen 4 hodiny a byl pořád v akci, že to bylo moc i na našeho kamaráda, muzikanta, šamana Václava Kořínka a to je co říct. Překopal jsi mu totiž za 3 dny celou zahradu. Kdo Ti byl největší oporou, byla Tvoje žena Eva. Milovala Tě a miluje stále, i když to vedle Tebe neměla lehké. Šel jsi do všeho naplno, někdy až, z pohledu druhých, bezohledně.  I toto k Tobě patřilo. Stihl jsi toho hodně a co jsi nestihl, dokončíš příště. Měl jsi jasno o své budoucnosti, osud to zařídil jinak, pro Tebe možná ještě lépe. Zase jsi tu se mnou, když to píši a koukáš mi přes rameno. Tak se tam měj a stav se, kdykoliv budeš chtít.

S láskou          Petr      10. 8. 2019